Jak se máte, Rock Kafé??
Na závěr trojskoku s Hazy a Bundy jsme se vydali do pražského FutuRUMu (čtvrtek 15. dubna). Cestou jsme ztrestali jednu lahev ejakulátu (krycí název pro vaječný koňak, takový dobytci zas nejsme, pozn. red. :-)) jako předzvěst mých narozenin, bléé. Klubik byl velice příjemně zaplněn a proto jsme si koncert velmi užili.
Dorazila spousta známých a tak popíjení a u některých zejména pokouřeníčko před akcí bylo bez známky studu. O kvalitě "předakce" jsme se s celým Futurem dočkali na sklonku našeho setu, kdy se Ton-x všech přítomných hrdě zeptal: Jak se máte, Rock Kafé! :-)). O tom, že Ton-x ví, kde je, nás utvrdil i po koncertě v šatně kdy nám znovu zopakoval: ...ale Rock Kafé se bavilo, ne, kucí :-)). Je to sranda se starým bardem, to si piště :-)).
Náš koncertní set zpestřila striptýzem spodní části těla přímo na podiu i kamarádka od kamarádek, což učinilo zážitek netradičním. Konkrétně já si vzpomínám, jak si za bubísky se zavřenýma očima užívám přinosu "boosterenergy" a jak oči otevřu - vidím prdel! Zupa
FutuRUM naprosto parádní, neopomněli jsme věnovat Křídla draků Peteru Steelovi frontmanovi Type O Negative, který den před tímto gigem ve 48 letech skonal. Peter r.i.p. Ach jo, to je život.
900 kilometrů se vyplatilo - ostravská štace luxusní
Na středu 28. dubna připadla do našeho koncertního bločku štace Ostrava - Majáles. Bylo tedy jasný, že si opět užijeme D1 a pořádně protřepeme anální briketu. První a nečekaně poslední benzinová zastávka proběhla před Prahou, pak jsme to valili až do Owi. V Brně nás přepadla úlevová vteřinová myšlenka, že už toho z cesty máme dost za sebou, kterou okamžitě vysstřídal pohled na ceduli s nápisem Ostrava 177km!
Na místě jsme byli s hodinovým před-stihem, ovšem uzavření Cihelní ulice, kde jsme naštěstí měli penzion, v němž jsme se museli předem nahlásit, nám celý časový náskok smazalo. 18x jsme se otáčeli apod. No, na místě jsme byli naštěstí akorát. Kapelka před námi zrovna balila.
Naházeli jsme to rovnou na podium a už v těch chvílích jsme tušili, že bude dobře. Majáles jsou opravdu výborné akce na hraní - všem doporučuji. Koncert jsme si naprosto užili, bylo úplně plno a to se to pak hraje. První venkovní akce roku 2010 tak nasadila Vlaďku proklatě vysoko. Po hraní jsme chvíli pobyli a jelikož hrdinný dálkový ritič Toman měl po cestě taky logicky chuť na nějaký ten jupídrink, přeparkovali jsme do hlídaných garáží a hurá vstříc novým záshitkům.
Nejprv jsme se uhnízdili v baru Zrzavá Mary, kde bylo moc příjemně a pojezdili jsme si místní Ostravar a několik ejakulátů. Nakonec jsme se tam příjemně picli a demokratickým hlasováním bylo zvoleno, že když už jsme tady, tak přeci nepůjdem na ubytovnu, ale dáme si legendární Stodolní ulici. Kolem druhé hodiny jsme tak dorazili do meky ostravského života.
Vystřídali jsme někoilk podniků a až když jsme si na minutku mimo Kubajze komplet schrupli, bylo rozhodnuto, že už asi půjdem bydlet. Jetě proběhl nějaký te kebab a pak taxi. Ráno bylo rozhodnuto, že se cestou pro auto trochu projdem (což jsem kvitoval :-)). No, nakonec příjemná procházka s jednou chybou. V parčíku jsme kvůli mírnému časovému skluzu u parkování nedali oběd, že prý až potom. To bylo špatně, páč pak jsme stejně zas museli zaparkovat na placeném parkovišti a hledat podnik, kde se najíme.
Vyhrála restaurace přímo na náměstí i s předzahrádkou. Tento podnik však nikomu nedoporučujeme. Jen pro příklad: guláš a masová směs vypadaly poměrně stejně - prostě kečup a něco. My s Tonckem jsme zvolili nezkurvitelnej smažák a tentokrát to byla dobrá volba, i když jsme hledali podnik s výpečky.
Tímto obědem jsme nabrali skluz jak hovado a z Owi jsme vyjeli kolem 13 hodiny. Toman nejdřív vypadal, že usne (koneckonců spali jsme asi 3-4 hodiny), ale nakonec naší enklávu hrdě dovezl až domů, a to si pak ještě střihnul cestu do Ústí, kam jel vrátit půjčený tranzit. Respekt.
Ostrava výborná, musím zmínit i vstřícnost místních obyvatel, několikrát jsme chtěli poradit a vždy jsme natrefili na příjemné vysvětleníi. Nohéé Tůča
